Někdy ...

14. dubna 2013 v 21:56 |  rok 2013
Krásný nedělní večer :)


Po několikatýdenním shonu mám konečně večer čas a chuť napsat pár řádků o svém životě.
Mám chvílemi pocit, že věci, které dělám, jsou naprosto zbytečné. Moc optimistický začátek to není, to je pravda. Jenže ono to tak skutečně je. Dejme tomu, že se hodně dlouho o něco snažíte, děláte pro dosažení cíle věci, které jste nikdy předtím nedělali, a potom jste akorát naštvaní a rozhořčeni tím, že se to nepovedlo a celá vaše snaha jde do háje. V tom lepším případě.
Možná jsem chvíli měla ten pocit, že by něco v mém životě mohlo být hezké a bez problémů. To sice zatím je a jsem za to neskutečně vděčná, ale nebude to napořád. Nebyla bych to já, aby v něčem nebyl problém. Vždy se musí stát něco, co moji psychiku absolutně srazí ke dnu, ze kterého se škrábe vážně těžko. Možná si život zahrává s mými nervy, zkouší, jak moc velké výkyvy má psychika vydrží. Jsou totiž chvíle absolutního štěstí, které jsem nikdy předtím nezažila, jsou okamžiky, které si přeji prožívat stále dokola, jsou slova, která neskutečně hřejí. Ale jsou chvíle, které ze mě dělají toho nejmenšího a nejbezmocnějšího člověka na světě.
Poprvé v životě miluji. Opravdu, neskutečně. A ptám se, zda je možné, aby láska jednoduše vyprchala. Co když se jednoho dne vzbudím a bude všechno pryč? Co když se jednoho dne vzbudí on a bude cítit to samé? Co když se to za čas prostě všechno vytratí a nám nezbyde nic, než se s tím smířit? Nemám s láskou žádnou zkušenost. Nechci, aby to skončilo. Jsem naivní. A žárlím. Moc.
Jdu spát. Dobrou noc ♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama