Období intezivní samoty

23. července 2013 v 17:22 |  rok 2013
Our song on the radio
But it don't sound the same


Konečně mám čas a chuť psát. Psát o tom, jak se v poslední době cítím.
Cítím se .. zvláštně. Nikdy jsem netušila, jak moc mi dokáže někdo chybět. Cítím se hezky a zároveň nejistě. Sama nevím, jak to říct. Jednoduše řečeno, zažívám období intenzivního osamění. Och, jak vtipná věta :)) Ne, tak zlé to zase není. Ale nic to nemění na tom, že už mi skutečně schází. Moc.
Nejsem asi typická osoba, která prázdniny nadevše miluje. Nějak už si přeji, aby byl alespoň srpen. Očekávám, že ten bude ve všem lepší, doufejme.
Dala jsem si předsevzetí, že přečtu alespoň 5 knih ze seznamu, ale zatím to moc nevypadá. Ne, že by se mi nechtělo číst, ale nechtějí se mi dělat ty zápisy. Bože, je to vážně krize, zaobírat se v červenci školou. Jenže maturita mě děsí už teď.
Na konci června jsem si koupila ,,Padesát odstínů šedi". Co říct? Tušila jsem, o čem ta kniha je, ale že až tak, to jsem nečekala. Musím přiznat, že jsem se občas skutečně červenala a říkala si ,,Bože, co jsem to za zvrhlíka, že tohle čtu?" Měl ze mě velkou legraci, když jsem mu tohle říkala. Není divu, protože jsem zčervenala už jen když jsem mu ten děj v několika vteřinách popisovala :))
Také se nejspíš stávám zavislákem na mobilu. Stydím se za to, když se každou minutou koukám, jestli mi nepřišla zpráva nebo nemám zmeškaný hovor. Br, nejraději bych se neviděla ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama