Someday.

7. srpna 2013 v 11:37 |  rok 2013
Ty ma držíš, vtedy keď letím ...


La la lalala ... mám dobrou náladu, po dlouhé době :)
Jsem přesvědčena o tom, že tento víkend bude ten nejlepší prázdninový a už se na něj neskutečně moc těším. Mám jedno velké přání. Mám své rodiče moc ráda, ale přála bych si, aby se ke mě nechovali jako k malému děcku. Nedokážu mámě vysvětlit, že už jsem dospělá, myslící osoba, které by také mohla věřit. Dokud jsem nebyla s ním, tolik jsem to neřešila, ale teď musím říct, že života je potřeba si užívat, dokud má člověk tu možnost, protože nikdy nemůžeme vědět, co se stane. Uvědomila jsem si, že každá chvíle, byť sebemenší, kterou strávíme spolu, je skvělá, neopakovatelná, nezapomenutelná. S ním totiž čas utíká moc rychle. Je přeci normální, že chci být s ním. Je přeci normální, že se spolu chceme chodit bavit někam mezi lidi. Chápu, že o mě mají naši strach. Ale trošku egoisticky musím říct, že si myslím, že jsem zodpovědná. Kdykoli někde jsem, jako poslušná holka dávám našim průběžně vědět, že žiju a že jsem v pořádku. Tak v čem je, sakra, problém?!
Začínám číst další knihu ze seznamu, opravdu ano. Do pátku stejně nemám žádný konkrétní plán a v takovém horku se mi nechce ani nikam k vodě, takže relaxovat doma s knihou a puštěnou hudbou považuji za ideální. No a taky se musím pochlubit, že jsem se za červenec naučila dokonce i něco kloudného uvařit :) Máma a babička dělají občas divy a jako učitelky se skutečně osvědčují :)

Nejsem na tenhle "povídací" styl hudby, ale tohle můžu poslouchat pořád ♫
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama