Haunted

23. července 2015 v 22:42 |  rok 2015
Dnes je čtvrtek. Už týden...
Stýská se mi. Panebože...tolik mi chybí. Dala bych nevímco za to, abych ho mohla obejmout, políbit, vidět. Jenže on mi ani nenapíše. Jak idiot kontroluji mobil každou minutu a čekám na něco...cokoliv. Jenže ono se neděje vůbec nic a já mám pocit, že se den ode dne rozpadám na menší a menší kousíčky zoufalství. Všechno mi ho připomíná. Jen se ráno vzbudím a vidím ho vedle sebe, přesně tak jak to bývalo. Každou noc (vážně každou) se mi zdají sny. Sny, ve kterých se vždy objeví. Třeba jen na chvilku, ale objeví. Je to zvláští, protože nikdy předtím se mi sny tolik nezdály.
Rána a večery jsou nejhorší. Nemám co dělat a to mě nutí přemýšlet. Měla bych mít myšlenky především na zkoušky, které mě v srpnu ještě čekají, ale na to teď vůbec nemám energii. I když by to teď mělo stát na přední příčce mých hodnot. Nemůžu spát, nemůžu jíst, nemůžu fungovat. Cítím se jako stoletá stařenka, která už dokáže jen sedět a přemýšlet. I když, oproti mě je i ta stoletá stařenka víc živá než já.

Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.
(Dante Alighieri)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama