A pak budeme všichni kamarádi

7. srpna 2015 v 23:42 |  rok 2015
Slyšte, slyšte mé další večerní filozofování nad mojí hloupostí.

V hlavě mi neustále bije jedna věta "Vždyť přece budeme kamarádi"... to je snad ta nejhloupější věta,jakou jsem kdy slyšela. Já přeci nedokážu kamarádit s někým, kdo pro mě byl a je vším. Nezvládnu kamarádit s někým, koho mám ráda jinak. To chlapi ale asi nepochopí. Třeba jednou .. za pár let .. ale teď?
Rozejdete se a hned další víkend půjdete všichni, tak jako obvykle někam na párty, s tím rozdílem, že se budete celý večer dívat na to, jak balí holky a vy s tím nebudete moct dělat vůbec nic, protože už budete "jen ta kamarádka". To je ta "absolutní volnost" o které on celou dobu snil. Teď ji má a já jsem opravdu zvědavá, jak ji využívá. Spíš mě to užírá.
Ano, přátelství mezi mužem a ženou určitě někde existuje, ale podle mě je nemožné, když jeden toho druhého miluje. Promiň, ale skoro po 3 letech pocitu a přesvědčení o tom, že mě miluješ, teď nedokážu ze dne na den říkat, že už s tebou "jen kamarádím". A ty to takhle klidně řekneš. Bez jakékoli emoce, bez jakékoli známky lítosti ... jsi to vůbec ty?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Coconutie Coconutie | 18. srpna 2015 v 0:59 | Reagovat

U tebe je to teď takhle, ale potom příjde období kdy už ho přestalvaš milovat a budeš se s nim chtít bavit, ale nic víc už chtít nebudeš .. Všechno jednou přejde .. Ale tedp kdybys ho viděla asi bys jen stála a v hlavě si promítala co mohlo být jinak a potom bys z toho byla na prášky ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama