Únor 2016

Prosím nebudit!

27. února 2016 v 22:13 | M. |  rok 2015
Nevstávám, i když je ráno.

Co mě jako první napadne, když mi ráno zazvoní budík? Dneska na to fakt nemám. Spokojeně se otočím na druhý bok, ještě víc se zavrtám do své teplé deky a znovu padám do toho krásného snu, ze kterého mě ten nesnesitelný zvuk budíku vytáhnul. To mi ale nevydrží moc dlouho, protože do pěti minut se ten nesnesitelný zvuk ozývá znovu. Tradiční ráno. Kdo by to neznal?! S jakou jistotou jsem si nad hlavu lepila citát "Dnes je velký den..stejně jako každý jiný" ... a s jakou jistotou mi poránu tenhle citát vůbec nic neříká!

MIiluju sny. Teda...jak které. Znáte takovéto, když se ze snu vzbudíte a najednou nevíte která bije? Najednou nevíte, jestli se máte bát, jestli vedle vás někdo leží, jestli máte vážně v zádech bodnutý nůž nebo jestli na vás za skříní čeká tygr. Občas ale ve snech samu sebe překonávám. Ve skutečnosti jsem totiž docela srab, který se bojí riskovat a má ze všeho strach, ale zrovna nedávno jsem ve snu skákala s padákem a jednou jsem měla doma jako domácího mazlíčka právě onoho tygra. Joo..kybych měla alespoň kapku tohohle adrenalinu.

Ale proč se občas prostě zkusit neprobudit a neužít si ten snový život.

#iwishicouldforget

6. února 2016 v 0:27 | M. |  rok 2015
Původně jsem měla v plánu psát článek na téma týdne ... pak mi ale došlo, že bych toho na toto téma asi moc nevymyslela.

Forget!

1. února 2016 v 23:03 | M. |  rok 2015
Now that I give you what you want all I want is to forget
...