#iwishicouldforget

6. února 2016 v 0:27 | M. |  rok 2015
Původně jsem měla v plánu psát článek na téma týdne ... pak mi ale došlo, že bych toho na toto téma asi moc nevymyslela.

Když jsem minulý víkend jela domů, vážně jsem se těšila. V hlavě se mi promítaly plány na parádní odpočinek od školy a nějaký psychický relax, který se mi nepovedl o Vánocích. Opak je bohužel pravdou. Prostředí, kde jsem vyrůstala, kde mám celou svoji rodinu a kde jsem toho zažila tolik .. a já se tady i přesto všechno cítim tak nějak nesvá. Jenže jak to chodí - žádné starosti se školou = hromada zbytečných vzpomínek a zbytečné přemýšlení nad zbytečnými věcmi. Jé venku sněží..to bych si mohla pustit nějaký film, zavrtat se do postele a užívat si to. Uvařím kakao, navleču teplé ponožky, otevřu čokoládu, pustím film ... a pak mi dojde, že mi vlastně pořád něco chybí. Nebo někdo? A pak mám mít čistou hlavu.

Někteří lidi jsou ... prostě jednodušší. A zrovna jedna taková jednodušší osoba se rozhodla, že mi začne ztrpčovat můj už tak dost ztrpčený život. Nevím jestli každý z nás má "takového kamaráda", který se nejdřív jako kamarád tváří a pak je to všechno úplně jinak. Ano.. probouzím se ze svého naivního růžového snu a začínám zjišťovat jak to v realitě chodí. Ty jsi vážně hloupá, to si myslíš, že to takhle zůstane napořád? Krásný růžový sen. Lidi nejsou dobří, ne všichni. Někteří mají potřebu řešit životy druhých. Nechápu to.

Bude dlouhá noc. S mámou jsme už odpoledne otevřely lahev vína a mě je všechno tak nějak jedno. A proč by nemohlo? Všem je všechno jedno. A proč? ..protože #betterwithwine :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama